THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Najprv negatívum, nech to máme z krku. Metalových skupín s názvom DEATH SENTENCE je po svete aspoň päť (vrátane doom metalu v Brne), čo je vlastne prekvapenie, čakal som tak polmetrový zoznam, ale aj tak možno malo cenu viac hýbať závitmi, resp. googliť. Našťastie nikto známy, takže taký srandy kopec ako hiphopový Testament z viesky na Žitnom ostrove odpadá. Tento rozsudok smrti padol v Banskej Bystrici a vyniesli ho Marek alias Kain – spev, Martin Bahna alias Baxa – bicie, sprievodný spev, Adam Turňa – basgitara, Lukáš Letovanec – gitara a Samo Mlynárčik – gitara. Základom tejto bandy bol rozpad skupiny ALCOTRAS cca v roku 2015 a krátko po vzniku DS do sveta pustili singel „The City Of Dead Angels“.
V novej verzii túto skladbu nájdete aj na debutovom EP z marca tohto roku, vydanom u Slovak Metal Army, ktorí do podpory domácej scény idú fakt raketovo a dúfam, že im vydrží energia i všetko ostatné. „Burning World In My Hands“ obsahuje sedem skladieb na 25 minútach, o materiál sa popri SPK Audio postaralo aj Grapow Studios, po tejto stránke teda bez výhrad, hrá to veľmi slušne, hutne a nahrávka „kope“. Hudba je nadupaný moderný metalový nárez, postavený na agresívnych, sekaných riffoch i emotívnych, atmosférických melodických náladách. Miestami dosť zaujímavé nápady sú zabalené do zmesi ostrého thrash metalu bez archaickej príchute, melodického death metalu, prípadne súčasného metalcoru, a viacero uvoľnených momentov v sebe nesie odraz grunge a alternatívneho rocku. Tieto vplyvy sú namiešané nenásilne a tak, aby skladby mali ťah, nie sú ani kostrbaté, ani nudné. Do nadpriemeru ich ťahá aj variabilný vokál, z viacerých melodických polôh prechádzajúci až k revanému frázovaniu. Pozitívom je, že DS neznejú amatérsky ani neaktuálne a myslím si, že ich vstup na scénu je vydarený. Nehrajú nič originálneho, ale vlastnú tvár si budujú sľubne.
Vydáno: 2017
Vydavatel: Slovak Metal Army
Stopáž: 25:02
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.